Devítka v Žitavě



Žitavo, Žitavo, do roka a do dne se Pěnčínští vrátí…, viselo takříkajíc “ve vzduchu”, když jsme loni s deváťáky premiérově zamávali na rozloučenou malebnému saskému městečku Zittau. A vrátili. A opět přišla překvapení: že cesta do Němec trvá jen pohodovou hodinku (tentokrát vlakem), a že městečko toho nabízí ke shlédnutí poměrně hodně. Viděli jsme klasický středeční trh na náměstí, městské lázně, téměř 3kilometrový parčík na místě bývalých hradeb, květinové hodiny, originální uměleckou čtvrť “Mandauer Glanz”, protáhli jsme se grafitovou uličkou Justgäßtchen. Trocha kultury a historie na žáky potom dýchla v kostele sv. Křiže. Tam zpěv a renesanční kytarové kousky rozezněly tamější stěny gotické, tam hlavně ale k vidění je vskutku ojedinělé Velké postní plátno s neskutečným příběhem. Na programu nemohlo samozřejmě chybět také “chillování”, sport & relax jsme si odpoledne užili u Olbersdorfského jezera. A Deutsch? Hlavně díky spřátelenému knihkupectví Buchkrone (kde byl pro nás připraven hodinový program zakončený otázkami & odpověďmi) žáci zjistili, že němčina nekouše a může a umí být i zábavná.