I letos jsme vyrazili na Sázavu. Předpověď počasí sice neslibovala nic pěkného, ale nakonec se hororové scénáře plné deště nenaplnily. Vlastně jsme měli na počasí docela štěstí a někteří z nás se stihli i spálit. Štěstí jsme měli i na výšku hladiny (tolik vody si tam dlouho nepamatuji), takže jsme tahali lodě jen jednou. Tento vodák byl rekordní i co se počtu „cvaknutí“ týká – pouze čtyři potopené lodě. Snad byli žáci tak nadšení, jako učitelé.
